PÁTECKÝ  PLÁTEK

VÁNOCE 2010

Vážení spoluobčané,

přejeme Vám klidný advent, pohodové vánoční svátky a příjemný závěr roku. Ať do roku 2011 vykročíte zdraví a spokojení, ať se Vaše sny a přání promění ve skutečnost a jsou zaslouženou odměnou za všechno Vaše snažení!

Nastává vánoční čas, ve kterém mnozí z nás bilancují své úspěchy a neúspěchy, radosti a strasti právě končícího roku...

V našich domovech to opět zavoní vanilkou a jehličím. V tomto čase zvolníme své každodenní tempo a znovu si uvědomíme, jak důležití jsou naši blízcí a přátelé. Naše srdce naplní radost, pokora a láska, mysl se ponoří do kouzelného světa tajných přání a snů.

Vánoce, náboženský i občanský svátek

Vánoce jsou v křesťanské tradici oslavou narození Ježíše Krista. Spolu s Velikonocemi a Letnicemi patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Slaví se od 25. prosince do první neděle po 6. lednu. Již ve 3. století někteří křesťanští teologové uvádějí 25. prosinec jako datum Kristova narození. Oslava tohoto narození je dosvědčena poprvé v Římě kolem roku 336. Ovšem všeobecně se Vánoce v církvi slaví od sedmého století. Přesto je v Česku považován jako vrchol Vánoc Štědrý den, tedy 24. prosinec. Jde o předvečer samotné slavnosti.

24. prosinec – Štědrý den

Na 24. prosince připadá Štědrý den, který je posledním dnem přípravy na vánoční svátky .Ve středověku se jednalo o poslední den roku, který začínal právě na slavnost Narození Páně, 25. prosince. Se Štědrým dnem je spojeno množství předkřesťanských i křesťanských zvyků a pověr. Štědrý den začínal poslední adventní jitřní mší, při které byly požehnány ozdoby z přírodních materiálů, kterými se zdobila domácnost. Oběd má ještě postní charakter – hubník, kuba, bramborová placka s tvarohem. Vánoční stromek nemá v Česku dlouhé tradice, protože se v měšťanských rodinách začal prosazovat až ve 40. letech 19. století. Zdobil se cukrovím a výrobky ze dřeva a perníku.

Po večeři bylo zvykem zpívat koledy a případně rozdávat dárky. Nadělování dárků bylo původně spjato s 6. prosincem, památkou sv. Mikuláše, avšak postupně se tento zvyk přesunul právě na Vánoce. Tradičně je ten, kdo naděluje dárky nazýván Ježíškem.

25. prosinec – Boží hod

Je to nejvýznamnější vánoční svátek. V křesťanské tradici se jedná o den narození Ježíše Krista v Betlémě. Věřící navštěvují kostely a přistupují častěji k božímu přijímání. Možná proto se tento den označuje jako Hod Boží. Oslavují se hody duchovního rázu.

Oslava začíná už půlnoční mší. Je to den plný rozjímání, rodinných návštěv. Po celý den se nesmí pracovat. Pro naše předky byl také Hod Boží i jinak slavnostním dnem. Tady se na jídle a pití nešetřilo.

26. prosinec – svátek sv. Štěpána

Ten den si věřící připomínají umučení svatého Štěpána, mučedníka, který byl patronem zedníků, tesařů, kočích a podkoních. Jde o svátek o to významnější, že byl mezi mučedníky křesťanského náboženství první. I když pro naše předky měl tento svátek spíš veselý charakter, svatý Štěpán veselý osud neměl. Byl to horlivý kazatel, který byl ukamenován roku 35 po Kristu před branami Jeruzaléma.

V našich zemích byl svátek sv. Štěpána spojen s koledováním. Z darovaných předmětů se dala nejen vyčíst budoucnost, ale i ovlivnit. Církev se snažila tyto pohanské pověry vymítit. Nepodařilo se jí to  a koleda se stala očekávaným zážitkem dětí a chudých.

27. prosince – svátek sv. Jana Evangelisty

Tento den byl vždy svátkem lásky a porozumění. Nikdo se nesměl na nikoho mračit, či snad dokonce zvýšit hlas. Na svátek sv. Jana Evangelisty se světilo víno a pilo se slovy: „Pij na lásku sv. Jana“. Podle legendy se nepřátelé křesťanského učení pokusili otrávit sv. Jana, ale ten vínu požehnal a jed ztratil svou účinnost. Proto naši předci věřili, že vína na svatého Jana požehnaná mají magickou moc.

28. prosinec – svátek betlémských neviňátek

Je to od nepaměti svátek dětí a slaví se na počest neviňátek, které nechal král Herodes v Betlémě povraždit. Podle zvyků v tento den hospodyně nesměly prát prádlo, matky nesměly vztáhnout ruku na dítě. Pokud by tak učinily, bylo to předzvěstí smutného stáří. Švadleny nesměly šít, neboť děti by si mohly vypíchnout oči.

Sychravé počasí na den betlémských neviňátek věštilo smrt a nemoci, naopak krásný slunečný den byl zárukou zdraví.

31. prosinec – svátek sv. Silvestra

Poslední den v roce je zasvěcen památce papeže Silvestra I., člověka, který žil na rozhraní dvou věků. Končilo období divokého pronásledování křesťanů, začínala éra psaná novou církví.

Jako oficiální konec roku je den sv. Silvestra slaven až od středověku. Církev původně nedoporučovala vítat 1. leden s přílišným veselím, aby se tak nepřipomínaly staré pohanské zvyky a slavnosti s pojené s bujarými římskými oslavami tohoto dne. Proto i jídelníček na sv. Silvestra byl podobný tomu štědrovečernímu.

6. ledna – Tři králové

Vánoční čas završuje svátek Tří králů. Byl to den, kdy se v mnohých rodinách ukládal betlém. Byl to také poslední vánoční kolednický svátek. Z historického hlediska se však nejspíš jednalo o mudrce či astrology, kteří následovali padající hvězdko Betléma. Soudí se také, že sem byli vysláni ze dvora perského panovníka. Naši tři králové tedy zřejmě nebyli třemi králi v pravém slova smysl, ale nejspíš vysokými úředníky. O králích se začalo mluvit mnohem později. Jména Kašpar, Melichar a Baltazar se začínají v souvislosti s klaněním králů vyskytovat až v 9. století.

Vánoční zpěvy 2010

Na Štědrý večer zveme všechny spoluobčany do místního kostelíčku ve 22 hodin na vánoční zpívání. Zazpíváme si za doprovodu seskupení dechových nástrojů pod vederním pana Miroslava Škalouda.

Program vánočních písní:

Adeste – sólo

Ó ty radostný

Štědrej večer nastal

Slyšte, slyšte, pastuškové

Z jedné strany chvojka

Štěstí, zdraví

Chtíc, aby spal – sólo

Jak jsi krásné, neviňátko

Veselé vánoční hody

Dej Bůh štěstí

Tichá noc

Nesem Vám noviny

Bílé Vánoce – sólo

Rolničky, rolničky

Hle, hle, tamhle v Betlémě

Já bych rád k Betlému

Pochválen buď Ježíš Kristus

Náš přeslavný Václav

Vždy zelená

Narodil se Kristus Pán

Nesem vám noviny

Nesem Vám noviny, poslouchejte,

z betlémské krajiny, pozor dejte.

Slyšte je pilně a neomylně,

slyšte je pilně a neomylně, rozjímejte.

K němužto andělé s nebe přišli,

i také pastýři jsou se sešli,

jeho vítali, jeho chválili,

dary nesli.

Andělé v oblacích prozpěvují,

narození Páně ohlašují,

že jest narozen, v jeslích položen,

oznamují.

Texty všech vánočních písní budou k dispozici na Štědrý večer v kostelíčku.

Poděkování spoluobčanům

Závěrem bychom chtěli poděkovat všem našim spoluobčanům za jejich pochopení a shovívavost při problémech spojených se stavebními pracemi probíhajícími v obci. Jedná se zejména o trpělivost při výstavbě vodovodu a vodovodních přípojek v zbývajících částech Pátku.

Dále děkujeme všem občanům při pomoci s odklízením sněhu.

Ještě jednou přejeme všem spoluobčanům hodně spokojenosti a zdraví v novém roce 2011.

Pozvánky:

Výstaviště Lysá nad Labem

 POLABSKÉ VÁNOČNÍ TRHY

 -  16. ročník oblíbených prodejních adventních výstav

10.12. – 12.12. - STŘÍBRNÉ TRHY

17.12. – 19.12. - ZLATÉ TRHY

Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem

26.11. – 20.12.  – Lidové Vánoce v Polabí

Muzeum lidových staveb Kouřim

18.12. –  Půjdem spolu na koledu (národopisný pořad)

19.12. –  My Ti přinášíme Štědrého večera (národopisný pořad)

Regionální muzeum v Kolíně

1.12. – 10.1.2011 – Od Mikuláše po Tři krále  (vánoční výstava)

Obrázky s vánočními motivy namalovaly děti z MŠ Pátek.

Vydává Obecní úřad v Pátku nákladem 220 kusů v prosinci 2010. Registrováno Ministerstvem kultury České republiky pod číslem MK ČR E 10856. Neprodejné.

Případné připomínky, náměty, své názory a příspěvky do dalších vydání Páteckého plátku adresujte

Obecnímu úřadu v Pátku.